Úvodní stránka » Historie Bašty

Bošilecká "bašta"

Objekt, dnes označován jako bašta, byl vystavěn jako schwarzenberská myslivna pro velešínského lesního adjunkta Františka Mühldorfera, kterému bylo rozhodnutím dne 24. 2. 1768 postoupeno místo myslivce v bošileckém revíru a postavena nová myslivna.

 30. 3. 1784 zdejší myslivec Jan Glass oznamuje, že si na vlastní náklady zhotovil nové krovy na stodole. Ta původní měla střechu krytou slaměnými došky, ale po novu byla vystavěna z mladé kulatiny a větví tak špatným způsobem, že po dvou letech co obýval myslivnu, spadla a nová už nebyla vystavěna. Rozhodl se tedy vystavět si ji roku 1778 na vlastní náklady. Také si vystavěl nový chlév a to proto, že mu bylo milostivě dovoleno chovat o 2 kusy dobytka více, stará stáj byla příliš úzká a nevyhovující.

Také roku 1778 obložil jednu místnost dřevem a to kvůli zateplení, a protože cihly už se drobily a od podlahy vnikala dovnitř vlhkost.Taktéž zúrodnil pole před myslivnou a osadil sad 30 ovocnými stromy a zřídil kuchyňskou zahradu (zeleninovou).

V roce 1780 byla u myslivny vyhloubena vlastní studna, kterou v objektu najdete zrenovovanou i dnes.

Roku 1798 byla při myslivně přistavěna roubená bažantnice s výběhem.

Myslivna byla podrobena rekonstrukci v roce 1845 a byla zde zřízena samostatná místnost pro adjunkta. To zde zastával post myslivce Antonín Korrita, který přišel z panství Libějovice.

V roce 1859 byla k myslivně přistavěna nová zděná hospodářská budova, přestavěná ze stodoly a tím se dvůr uzavřel.

Bažatnice prošla rekonstrukcí v roce 1868.

Po roce 1945 byla myslivna státem svěřena do péče Státního rybářství. Stala se sídlem baštýře a později rekreačním střediskem. Dnes je citlivě zrekonstruována dle původních plánů z roku 1809, které tenkrát zakreslil František Flatha.

Slouží jako malá rodinná farma či ubytování při různých vzdělávacích a sportovně-turistických akcích. Její kapacita je však malá a zachovává si rodinný a individuální přístup.